Více než 10 druhů čepovaných vín

Vršovická vinotéka

U Vršovického nádraží 264/16
Praha 10
10100
222 938 500
vino-vrsovice@centrum.cz

Merlot

Merlot (zkratka Me, název dle katalogu VIVC Merlot Noir, výslovnost [mer´lo]) je tradiční, velmi oblíbená, středně pozdní až pozdnímoštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Pochází patrně z francouzského regionu Bordeaux, kde vznikla spontánním křížením odrůd Magdeleine Noire des Charentes a Cabernet Franc.

Magdeleine Noire des Charentes je starobylá odrůda, poprvé popsaná roku 1847 P. Raguenaudem, o které se až do roku 1996 soudilo, že z vinic dávno vymizela. Při zakládání nové vinice v Bretani, v blízkosti kláštera Saint-Suliac, na pahorku Mont Garrot, upřeli ampelografové pozornost na keř, rostoucí na planině, kde se před více než 200 lety nacházela vinice. Keř byl považován za divoce rostoucí révu Vitis vinifera ssp. sylvestris. Analýza DNA však prokázala, že se jedná o doposud neznámou odrůdu původu Vitis vinifera. V letech 2004-2008 byly v regionu Charentés objeveny další 4 keře révy stejné odrůdy, která zde byla nazývána Madeleine (název je odvozen od svátku svaté Magdalény, 22. července, kdy se bobule v hroznech začínají barvit) a pro zamezení možné záměny s odrůdami stejného jména byla nazvána Magdeleine Noire des Charentes (tento název je používán od 6. června 2008). Je mimo jiné i rodičovskou odrůdou odr. Malbec a Abouriou.

Cabernet Franc je středně pozdní moštová odrůda, původní „kabernetová“ odrůda z regionu Bordeaux, která je úzce příbuzná s volně rostoucí révou lesní Vitis vinifera ssp. sylvestris a vznikla patrně její selekcí. Podílela se na vzniku takových odrůd, jako napříkladCabernet Sauvignon, Merlot či Carménère, ale i v současné době je pro svou kvalitu používána při šlechtění nových odrůd, u nás například ještě odrůd Cabernet Moravia a Erilon. Kvalitní víno Cabernet Franc vyniká v mládí granátovou barvou, která při zrání tmavne. Je typické výraznou plností, vůní malin, někdy i fialek, a jasným zábleskem černého rybízu a ovocnosti. Vína z teplých zámořských regionů spojují malinový nádech s marmeládově širokou chutí.

Merlot je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), poprvé písemně zmíněná již ve 14. století z oblasti Bordeaux. V té době byla nazývána Crabatut noir a platila spíše za doplňkovou odrůdu. Kompletní popis odrůdy pochází až z roku 1857, publikoval jej Victor Rendu v jeho díle „Ampélographie française“, nicméně již v roce 1784 měla svůj dnešní název a patřila k nejpěstovanějším odrůdám regionu. Z italského regionu Veneto je odrůda poprvé zmíněna roku 1855 pod názvem Bordò, ze švýcarského kantonu Tessin po roce 1905.

Přesný původ odrůdy nebyl dlouho znám, soudilo se, že je geneticky blízká odrůdě Cabernet Franc. Až analýza DNA roku 2009 prokázala, že se jedná o křížence odrůd Magdeleine Noire des Charentes a Cabernet Franc.

Tradiční oblastí pěstování odrůdy Merlot je samozřejmě Francie, kde byla roku 2008 vysazena ve 13 klonech na 117.354 hektarech vinic. Tvoří páteř vín regionu Bordeaux, hlavně oblasti St. Émilion a Pomerol, kde leží světoznámý zámek Château Petrus, jehož vinice na těžké jílovité půdě, s vrstvami podloží prosycenými železem, jsou osázeny téměř výhradně Merlotem. Tvoří součást červených cuvée vínAOC Vins de Bordeaux, Bergerac, Pécharmant, Côtes de Duras, Buzet, Côtes du Marmandais, Côtes du Brulhois, Malepère, Cahors, Pineau des Charentes a mnoha Vin de Pays jižní Francie. Odrůda se v posledních desetiletích rozšířila rychle nejen v jihofrancouzském regionu Languedoc, ale po celém světě a vína si získala značnou oblibu.

Vína Merlotu jsou výborným doplňkem do směsí s odrůdou Cabernet Sauvignon, protože jsou plná a svou měkkostí mírní agresivní třísloviny CS a urychlují jeho zrání. Dříve se na odrůdu pohlíželo jako na druhořadou, ale postupně vzrostl respekt k jejím vínům, když se rozšířila na velké plochy mimo Francii. Roku 2007 byla pěstována v Itálii na 32.000 hektarech, v Kalifornii na 19.600 ha, v Chile na 13.367 ha, v Bulharsku na 15.000 ha, v Austrálii na 10.791 ha, v Argentině na 7.310 ha, v Jihoafrické republice na 6.719 ha atd. Všude si získal oblibu tisíců milovníků svých hebkých a velmi dobře pitelných červených vín. Celkově byla odrůda roku 2010 pěstována na ploše cca 250.000 hektarů, roku 2005 byla šestou nejpěstovanější moštovou odrůdou na světě.

Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 2001. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Mikros-vín Mikulov a Ing.Miloš Michlovský, CSc. V ČR byla pěstována roku 2001 na ploše 71,6 ha, nejvíce na Mikulovsku, Velkopavlovicku a Slovácku, roku 2010 tvořila 0,6 % plochy vinic, průměrné stáří vinic bylo v té době 7 let. Je zajímavé, že i když na Slovensku byl Merlot vysazen již na počátku 20. století (Beladice, okres Zlaté Moravce), dodnes není tato odrůda zapsána v Listině registrovaných odrůd SR.

Název odrůdy je odvozen od francouzského pojmenování ptáka kosa (merle), který s oblibou ozobává malé bobule z velkých hroznů odrůdy Merlot, neboť se zabarvují do modra dříve, než u ostatních, v regionu Bordeaux pěstovaných odrůd. Název může být odvozen též od černomodrého lesku plně vyzrálých hroznů.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy Merlot jsou : Мерло, Оджалеши лечхумский, Оджалеши, Бини, Бини руж, Пикард, Планет медок, Витраль, Видаль (vše Rusko), Alicante Noir, Bégney, Bidailhe, Bigney, B. Rouge, Bioney, Black Alicante, Bordeleza Belcha(Pays basque), Crabutet, C. Noir, C. Noir Merlau, Crebutet, Higney, H. Rouge, Kékmedoc (Maďarsko), Langon, Lecchumskij, Médoc Noir (Maďarsko), Medok Noar (Bulharsko),Merlau, Merlaut, M. Noir, Merle Petite, Merlo (Bulharsko), Merlô, Merlot Noir, M. Black, M. Blauer, M. Nero, Merlou, Odzalesi, Petit Merle, Picard, Plan Medre, Plant du Médoc, P. Médoc, Saint-Macaire, Sème de la Canau, S. Dou Flube, Semilhoun Rouge, Sémillon Rouge, Sud des Graves, Vini Ticinesi, Vitraille.

Víno se lehko a příjemně pije, pro svou hebkost a vláčnost je oblíbeno u konzumentů, kteří by se tříslovitých červených vín nenapili pro složitost chuťových vjemů. Vína regionu Bordeaux mají poměr odrůdového složení rozdílný podle jednotlivých oblastí. Standardní cuvée se skládá z Merlotu, CS, CF, s možností přídavku odrůd Malbec a Petit Verdot. Merlot přináší do cuvée měkkost a výplň vína, CF vůni a CS dává vínu potřebnou strukturu. Samotný Merlot by nebyl tak dlouhověký. Ve vínech oblastí Médoc a Graves je v průměru 25 % Merlotu, v oblasti St. Émilion 60 % Merlotu a hlavně CF. V oblasti Pomerol bývá 80 % nebo i 95 % Merlotu. Půdy obou posledně uvedených oblastí jsou většinou těžké a chladné, což zpožďuje zrání CS, kterému se lépe daří na štěrkovitých půdách.

Typický Merlot je rubínové až tmavě granátové barvy, odstín záleží na velikosti sklizně, a protože to je odrůda plodná, objevují se na trhu i vína světle rubínová s travnatou vůní a nahořklou dochutí. Vůně je jemná, s tóny přezrálého černého rybízu. V chuti je patrný nízký obsah kyselin, plnost, hebkost, vláčnost, dlouhé doznívání. Obsah alkoholu u vín z vyzrálých hroznů se pohybuje okolo 13 %. Ve vůni a chuti můžeme hledat černé třešně, švestky, ostružiny, kompot, fíky, růže; po delším ležení na lahvi se objevují tóny tabáku, lanýžů, kávy, čokolády nebo i hutného ovocného koláče. V Bordeaux mívají vína často hlinitý charakter. Zráním získává Merlot smetanovo-vanilkový nádech. Odrůda je vhodná k výrobě barrique vín i k dlouhodobému zrání v láhvi.

V nevhodných lokalitách, u hroznů v nepřívlaskových kategoriích, nedosáhnou tyto hrozny dostatečné fenolové zralosti. Potom je třeba volit kratší dobu macerace (5-7 dní) ve vinifikátorech při vyšších teplotách (25-28 °C). Vína si potom zachovávají svěží ovocný charakter a jsou vhodná k okamžité konzumaci.