Muškát moravský (MOPR)

Muškát moravský (zkratka MM, v ČR používané synonymum MOPR) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, která byla vyšlechtěna ještě v bývalém Československu, Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích na Moravě, kříženec odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube.

Prachttraube, v překladu z němčiny „nádherný hrozen“, je raná až středně pozdní, stolní a moštová odrůda původu Vitis vinifera, kterou vyšlechtil Christian Oberlin (1831-1915) v alsaském Colmaru křížením odrůd Boskokwi x Madlenka královská (Madeleine Royale). Odrůda se omezeně a v jednotlivých exemplářích vyskytuje i na vinicích v ČR, zvláště v okolí Mutěnic na Moravě.

Muškát moravský je raná až středně pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Vzhledem k tomu, že pro pěstování v našich vinařských oblastech nebyla k dispozici žádná dostatečně vhodná odrůda s muškátovým aroma, pokusil se Ing. V. Křivánek ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích zaplnit tuto mezeru křížením odrůd Muškát Ottonel aPrachttraube. Jeho záměr se podařil a Muškát moravský se brzy stal nejrozšířenějším tuzemským novošlechtěním u nás. Kříženec byl zkoušen pod pěstitelským označením MO x PR 23/33.

Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1987 pod názvem MOPR, roku 1993 dostala současný název. Je zapsána i v listině registrovaných odrůd na Slovensku. Pěstována je v obou vinařských oblastech, rozšířená je zejména na Moravě, ve Slovácké podoblasti. Roku 1990 byla odrůda v ČR pěstována na 318 hektarech, podíl vinic v ČR roku 1999 tvořil 2,3 %, roku 2010 činil 2,1 %, průměrné stáří vinic roku 2010 bylo 17 let. Udržovateli odrůdy jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek a ŠSV Polešovice.

Původní název odrůdy, MOPR, je zkratkou názvů obou rodičovských odrůd a v podstatě šlechtitelským označením odrůdy, název Muškát moravský nese odrůda od roku 1993.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy jsou : Mopr, Mopr Blanc, MoPr, MOPR, MO x PR 23/30, Muskat Morawski (Polsko).

Acidita je nižší, proto je nutné pro výrobu suchých vín sklízet hrozny včas, aby vína nebyla plochá, popřípadě zvýšit aciditu již v moštu přídavkem kyseliny vinné v povoleném množství. Tam, kde lze hrozny ochránit před ptactvem, vosami a plísní šedou, je možné získat zajímavá vína v kategoriích výběrů. Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Jedině vína dostatečně reduktivní povahy, s příjemnými kyselinkami, mají šanci na přízeň konzumenta. Při nevhodných manipulacích jsou vína tenká, plochá, s nepříjemnými tóny kyseliny mléčné.

Vína MM jsou vhodná do cuvée i k výrobě sektů. Typová vína mají světle žlutou barvu, výraznou muškátovou vůni, někdy s tóny černého rybízu, chuť lehčí, s nižším obsahem kyselin. Ve vůni a chuti můžeme hledat muškát, černý rybíz, příjemnou lehkost spojenou s ovocnými tóny. Odrůdové víno není vhodné k archivaci.