Rulandské šedé
Rulandské šedé (zkratka RŠ, mezinárodně používaný název Pinot Gris) je starobylá moštová odrůda, révy vinné (Vitis vinifera), pocházející pravděpodobně z oblasti Burgundska, spontánní pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir).
Rulandské šedé je starobylá francouzská moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), spontánní, pupenová mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir). Odrůda pravděpodobně vznikla v Burgundsku, odkud se rozšířila po celé Francii, zvláště do oblasti Champagne. Do Maďarska se dostala již ve 14. století, stejně tak do Čech, spolu s odrůdou Rulandské modré.
Celá skupina odrůd Pinot, tzv. burgundských odrůd, zřejmě pochází právě z Burgundska a je dnes rozšířena po celém světě. K tradičním oblastem pěstování odrůdy Rulandské šedé patří samozřejmě Francie, odrůda je zde pěstována v Alsasku, v Burgundsku a v oblasti Moselle, roku 2008 celkově na 2.452 hektarech, jsou zde k dispozici tři registrované klony. V Německu byla roku 2007 pěstována na 4.413 ha, tedy na více než 3 % plochy vinic, v Rakousku na 300 ha, v Austrálii na 2.469 ha, na Novém Zélandu na 1.146 ha, ve Švýcarsku na 172 ha, na Slovensku na 100 ha, celkem bylo odrůdou osazeno roku 2005 cca 15.000 ha.
Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána od roku 1941 do roku 1993 pod názvem Burgundské šedé, od roku 1993 pod názvem Rulandské šedé. Název Burgundské šedé se musel změnit na základě rozhodnutí soudu v Haagu, vycházejícího z mezinárodní lisabonské dohody na ochranu označení původu a tehdejšího nesouhlasu vinařské veřejnosti s daleko vhodnějším názvem Pinot Gris, který má odrůda v celém vinařském světě. Je zapsána též v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. V České republice je pěstována ve všech podoblastech obou vinařských oblastí, roku 2007 byla vysazena na 703 ha, největší rozlohy vinic s touto odrůdou jsou ve Velkopavlovické podoblasti na Moravě. Podíl vinic s touto odrůdou činil v ČR roku 1999 asi 1,6 %, roku 2010 již 4,3 %, před 65 lety to bylo pouhých 0,5 %. Průměrné stáří vinic této odrůdy v roce 2005 činilo u nás 11 let. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, CSc., Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a Šlechtitelská vinařská stanice Velké Pavlovice.
Do skupiny odrůd Pinot jsou řazeny vedle odrůd Pinot Blanc (Rulandské bílé), Pinot Gris (Rulandské šedé) a Pinot Noir (Rulandské modré) dále ještě odrůdy Pinot Meunier(Mlynářka), Pinot Précoce Noir (Jakubské), Auxerrois Blanc a Chardonnay. Na Novém Zélandu je registrována ještě odrůda Pinot Blanc Hatif, která je, dle názvu, ranějšího zrání než odrůda Rulandské bílé.
Od vín „Rulandy šedé“ se očekává plnost, hebkost, vysoký extrakt, pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti a mírnější chlebnatosti. K dosažení typických charakteristik je nutná vyzrálost alespoň na stupeň pozdního sběru a výše. Pak se objevuje ve vínech i vyšší obsah alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Jejich obsah je nutné při vinifikaci bedlivě hlídat, podobně jako barevný tón vín, který může při nedostatečně rychlém zpracování šedomodrých hroznů vytvořit až růžový odstín. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti, a to za předpokladu dostatečně vysokého extraktu. Naproti tomu přišli Italové s myšlenkou dobýt některé evropské trhy lehkým, svěžím a jemně aromatickým „Pinot grigio“ z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu.
Rulandské šedé se v menší míře rozšířilo i v zámoří, odkud přicházejí vína výrazně ovocných vůní. V některých oblastech, jako je například rumunský Murfatlar, Krym a Bádensko se získávají pozdní sběry s vysokým zbytkem nezkvašeného cukru. Vína pak mají chlebnaté tóny připomínající tokajské výběry. Z tohoto důvodu se používalo v Alsasku dlouho pro odrůdu synonymum Tokyaer.
Charakteristická vína RŠ jsou zlatožlutá (někdy s již zmíněným růžovým tónem), neutrální vůně s ovocnými tóny, chuť je plná, hebká, s vysokým extraktem, s vyšším obsahem glycerolu a alkoholu, víno je harmonické, vláčné, s utlumeným působením kyselin, dochuť je dlouhotrvající. Ve vůni a chuti můžeme hledat pomeranč, grapefruit, meruňky, oříšky a med, kouřové a máselné tóny, koření, botrytické tóny, chlebnatost, jablka, hrušky, mango, květiny, kozí pysk, ale i kakao, vanilku či včelí vosk. Vína vyšších přívlastků mohou svým projevem někdy připomínat až tokajské výběry. Odrůdová vína jsou vhodná k archivaci, mohou několik let vyzrávat.